Kašpárek Tour 2023 (9.-12. 8. 2023)

Tak, pokud správně počítám, máme za sebou čtvrtý ročník Kašpárek Tour. A že byl řádně nabitý…! 

 

Letošní jízda byla spestřena skutečností, že jsme vyrazili jako dva soubory – za Sokol Pražský pochopitelně Kašpárek, a k tomu soubor Dr. Tyrš, který založil ex-kašpárek Lukáš po svém přesídlení do Čáslavi. Na každé štaci jsme slíbili zahrát obě hry od Františka Langera – Lukáš své nastudování O čem král doma nevěděl a my Perníkovou chaloupku.

Naše část výpravy sestávala ze dvou aut a vozíku s mobilní scénou. 

 

Staré Splavy

 

 

 

Ve středu 9. srpna jsme vyrazili do Starých Splavů na první štaci ze čtyř plánovaných zastavení. Tam jsme se spojili s druhým souborem. Synovec Miloše Formana Adam nám zajistil altán v parku nedaleko Máchova jezera a dostatečnou propagaci, která přitáhla  na  představení asi 20 dětí a obdobný počet dospělých. Protože obě Lukášovy vodičky se z Tour omluvily, musel angažovat nejen vlastní ženu Danču, ale i naši pricipálku Danu. Úkol o to náročnější, že jeho představení nemá dělenou interpretaci a vodiči všechny role mluví naživo.

Po náročném dni nám vynikající hostitel Adam nabídl prostor pro postavení stanů na pozemku u penzionu Rút a večerní posezení ve skvělé společnosti… 

 

 

Hodkovice n. Mohelkou

 

Další den jsme se vydali do Hodkovic nad Mohelkou, města vzdáleného asi 60 km na východ. Čekala nás milá paní Burianová z Městské knihovny. Mobilní scénu jsme postavili v knihovně, Lukáš svůj portál umístil na verandu.

 

 

Odehráli jsme obě představení před publikem, které bylo stěží poloviční proti předcházejícímu dni, protože slunečný den táhnul děti více na koupaliště, než do divadla.

Odpoledne jsme se přesunuli na nedalekou chalupu a večer strávili příjemným klábosením u ohně.

 

 

Český Dub

 

Následující den nás čekalo Podještědské muzeum s paní ředitelkou Gollovou. Protože podium v hale muzea bylo velice stísněné, rozhodli jsme se, že Perníkovou chaloupku zinscenujeme na Lukášově scéně. Ukázala se velice funkční, jediný problém je délka vodění – naše loutky jsou na téměř dvakrát delších drátech, nežli Lukášovy. Vodiči pak musí hrát se vzpaženýma rukama, což je opravdu náročné! Každopádně jsme stejný koncept pak využili i na další štaci.

 

 

V publiku jsme napočítali 19 dětí, což je za daných podmínek slušná návštěva. Ale co to je proti 80ti dětem, které prý přes rok navštěvují zdejší loutkové divadlo v Sokole, jak se nám pochlubila jeho principálka paní Chvalinová! 

 

 

Po představení nás paní Gollová provedla zdejším muzeem, které dokumentuje barvité příběhy místní továrnické rodiny.

 

 

Vilémov

 

Poslední štace nás zavedla na sever do Šluknovského výběžku. Ve Vilémově se konala pouť a Lukáš s místními organizátory domluvil sérii tří vystoupení v místní sportovní hale. Prostředí vskutku sokolské! Scénu jsme postavili na švédskou bednu, hlediště ohraničovaly dvě kozy a diváci seděli na tělocvičných lavičkách…

 

Po třetím vystoupení byli odpoledne hlavní aktéři na pokraji sil. 11 představení v řadě je opravdu na hranici a po takové dovolené je nutné žádat ještě pár dní na zotavenou. Ale to nemění nic na skutečnosti, že letošní ročník je bezesporu nejúspěšnější a nejvydařenější v dosavadní historii akce!